You are here:-, BDSM, Noirot, Úchylárny-BDSM a hudba

BDSM a hudba

BDSM a hudba

V lednu 2014 se na blogu anglického riggera Wykd Dava objevila zpráva: „Svázal jsem Lady Gagu, Robert Wilson to vyfotil a fotka je teď vystavená v Louvre.

BDSM a hudebníci

Píše se dystopická budoucnost roku 2018. Porno groove je samostatný hudební žánr, single S&M od Rihanny získal 20 (slovy DVACET) platinových ocenění za prodej nosičů a Danny Elfman složil soundtrack ne k jednomu, ale ke všem třem filmům ze série Padesát odstínů. Umělci se můžou veřejně přiznat k sexuálním úchylkám beze strachu, že všechna jejich tvorba dostane přes noc nálepku Parental Advisory Explicit Content. Nikdo nedokáže říct, jestli přicházející vlna hudby s BDSM tématikou vychází z jedné skladby  The Velvet Undergound, ale stále působí jako inspirace pro nespočet dalších umělců a směr alternativního rocku byl určen právě jejich debutovým albem. Trvalo dalších dvacet let, než hudba se sugestivní tématikou narazila na další bod zlomu. Cenzuru.

Tipper Gore, manželka senátora a později viceprezidenta Al Gora, byla jedna z hlavních představitelek komise PMRC. Ta usilovala o zvýšenou kontrolu rodičů nad hudbou, kterou poslouchají a mohou si zakoupit jejich děti. Komise nebojovala pouze proti úchylkám v hudbě, její rozsah se týkal i užívání drog nebo okultního uctívání. Polovina osmdesátých let pro to byla ideálním prostředím. O svazování, ponižování a bičování při sexu zpívali všichni od Madonny, po Guns N’Roses. Úsilí komise je dovedlo až k zasedání senátu, kam předvolali tři hudebníky, představitelé porno-rocku, aby oponovali kontrole hudebního obsahu. John Denver, Frank Zappa a Dee Snider před senátem hájili svobodu využít hudbu jako necenzurovanou platformu k vyjadřování. A právě Dee Snider, frontman kapely Twisted Sister je pro historii BDSM v hudbě kritická osoba. Jeho skladba Under the Blade byla použita jako hlavní důvodný příklad pro kontrolu hudby v kategorii sadomasochismus a bondáž. A i když byla nakonec tato kategorie zrušena, Under the Blade, stejně jako mnoho dalších, zapadla místo toho do kategorie Sex/Masturbace, když senát rozhodl ve prospěch komise. Komise PMRC se rozpadla na konci devadesátých let, nálepky Parental Advisory Explicit Content se ale na alba tisknou nadále.

Stala se snad z hudby tematizované pro úchyly zlatá rybka, tržní nika s nevyčerpaným publikem ochotným konzumovat? Nejspíše ne, kus toho koláče totiž chtěli ukousnout i kanadští Nickleback, a všichni víme, jak to s nimi ve skutečnosti je.

Trocha úchyla je v každém z nás. O to více, pokud má člověk tvořivou duši, pak se konfrontaci s vlastními deviacemi nevyhne. I přesto většina hudebníků drží před veřejností svůj ložnicový život pod pokličkou. Dokonce i Marilyn Manson, frontman, který opakovaně sám sebe sodomizoval na pódiu před desítkami tisíc diváků, nezveřejňuje mnoho informací o svém intimním životě. Ty informace, co poskytne, jsou navíc častěji zobrazením jeho umělecké persony než skutečnými praktikami. Ne každý hudebník ale volí metodu zavřených dveří. Např. Dave Navaro, odpadlík z kapel jako Red Hot Chilli Peppers, Nine Inch Nails a Guns N’Roses a zároveň provalený úchyl, navrhl a prodává kytarový popruh, který se dá přeměnit na sadu obojku a pout na zápěstí a kotníky. Produkt, co nikdo nepotřebuje, ale alespoň existuje.

BDSM v hudbě

Hudba existovala ještě před příchodem Depeche Mode, ale za moc to nestálo. Jako téma textů inspirovaných úchylkami a fetiši ovšem musíme zmínit OG hudební scény – The Velvet Underground. Skladba Venus in Furs z jejich debutového alba je přímo inspirována knihou stejného názvu od Leopolda von Sacher-Masocha. Texty písní, které příliš nabádají k praktikování sadomasochistických aktivit, se stále vydávají s nálepkou ve jménu ochrany mládeže, ale jejich počet od roku 1985 roste nekontrolovaně. BDSM navíc přesáhlo z textů i do show kapel. Shock-factor, který vznikne, když svého oblíbeného interpreta diváci uvidí, jak na řetězu po pódiu vodí tanečnice, už se dnes dá chápat skoro jako snaha o inkluzi i deviantních fanoušků. V roce 2011 objela Rihanna svět se svojí show, která obsahovala svazování a bičování spoře oděných tanečnic i jí samotné. Za zmínku možná také stojí němečtí Rammstein, kteří byli zatčeni na přelomu tisíciletí v americkém státě Massachusetts kvůli vulgárnímu obsahu své show. S vystoupením podobného ražení cestuje i další německé těleso – Grausame Töchter. O nich se radši moc nemluví, ale často hrají u nás, takže je lepší, aby je člověk zažil na vlastní kůži.

Hudba k BDSM

Většina z nás si nedokáže představit dobrý BDSM zážitek bez správného soundtracku. Neškodný spank doma, orgie v klubu i shibari vystoupení pro publikum stovek lidí jsou skoro vždycky doplněny hudebním doprovodem. Profesionální dominy si mezi sebou předávají tipy na nejlepší písničky při bičování lidí a tématu ideální hudby k úchylným hrátkám jsou dokonce věnována celá internetová diskusní fóra.

Protože máme každý odlišné hudební preference k různým hrátkám, místo odstavce na téma „Proč je jedna hudba lepší než jiná“ vám prezentujeme naše nejoblíbenější výběry z těchto internetových diskusních platforem:

Breath Control od kapely Recoil je vychvalovaná ve většině skupin úchylů-amatérů, díky údajně sugestivnímu textu; Alt-J a Gotye je nejlepší hudba k análnímu fistingu a Ritt der Walküren; nebo Jízda Valkýr od R.Wagnera udržela sedm let v kuse titul nejlepšího soundtracku pro tvrdé souložení.

A shodl se na tom internet, takže to je pravda.

Autor: Noirot

AUTOR: NOIROT
By | 2018-07-17T09:32:43+00:00 Červenec 17th, 2018|Categories: Autoři, BDSM, Noirot, Úchylárny|Komentáře nejsou povolené u textu s názvem BDSM a hudba