Zobrazení zdroje stránky Sadismus a masochismus

Sadomasochismus je pojem, který zahrnuje dva rozporuplné, i když navzájem se přitahující jevy. Tento termín býval dříve obecně používaný pro označování nestandartních sexuálních preferencí zahrnujících bolest nebo ponížení, ale dnešní společnost častěji používá jen jednu polovinu tohoto termínu a mluví buď o sadismu, nebo masochismu.

=Sadismus=
je odchylka od většinových sexuálních aktivit, při které člověk pociťuje vzrušení z působení bolesti (často v kombinaci s ponížením) partnera. Při lehké formě sadismu postačí partnerovo tiché zasténání při plácnutí po hýždích, ale některé osoby shledávají potěšení v intenzivněších výprascích, případně praktikách porušujících integritu kůže a zahrnujících krvavé hrátky. Tato sexuální odchylka dostala pojmenování po Markýzi de Sade, který byl autorem mnoha erotických románů s prvky násilí.
V minulosti byl sadismus považován za velmi vážnou a nebezpečnou poruchu a většina společnosti si ji spojovala se sexuálními delikventy, ale v současné době, kdy jsou debaty na téma lidské sexuality stále otevřenější, stále více lidí přijímá fakt, že sadista nerovná se automaticky násilník a nebezpečný člověk. Samozřejmě, sadismus je stále zařazen mezi parafilie (dříve označované jako sexuální deviace) a z lékařského hlediska je rozdělen na čtyři formy:

* Sadismus prvního stupně- osobu vzrušují sadistické představy o působení bolesti jiným, ale tyto představy neuskutečňuje

* Sadismus druhého stupně- osoba uskutečňuje své představy s konsensuálním partnerem ( tento partner tedy projevuje masochistické sklony), v tomto případě hovoříme o BDSM

*Sadismus třetího stupně- osoba uskutečňuje své představy i s partnery, které s tímto jednáním nesouhlasí, ale nedochází zde k závažným zraněním nebo k usmrcení 

*Sadismus čtvrtého stupně- osoba usutečňuje své představy výhradně s partnery (obětmi), které s tím nesouhlasí a dochází zde k závažným zraněním, případně usmrcení oběti

Avšak přes tuto znepokojivou klasifikaci jsou nejčastějšími formami sadismu první dva stupně a jen nepatrný zlomek osob pociťujících sadistické sklony se dostane na šikmou plochu a poruší zákon. Díky osvětě v rámci temných zákoutí lidské sexuality mají sadisté mnoho příležitostí dostat se do společnosti podobně orientovaných lidí a najít si vhodný protějšek tak, aby prožili plnohodnotný partnerský i sexuální vztah, který nikoho nepoškozuje a nikomu neubližuje, ale oba partnery dokonale naplňuje.


=Masochismus=
je sexuální odchylkou, při níž člověk zažívá vzrušení při prožívání bolesti. Tato odchylka je obecně laickou společností přijímána mnohem shovívavěji, však masochisté se mnohdy setkávají s nepochopením u partnerů, kteří nemají nejmenší sadistické sklony a odmítají působit bolest milovanému člověku.  Stejně jako sadismus je masochismus stále hodnocený jako porucha a je rozdělen na čtyři formy:

*Masochismus prvního stupně- osobu vzrušují představy, ale nerealizuje je. Tyto představy mohou mít i sadomasochistický, případně až sadistický charakter

*Masochismus druhého stupně- osobu vzrušuje stejnou měrou bolest přijímat i působit a orgasmu dosahuje i bez bolesti nebo ponížení

*Masochismus třetího stupně- osoba nepociťuje žádné sadistické sklony a tíhne k prožívání bolesti a ponížení. V této fázi ale masochista dokáže své choutky potlačit (například ve vztahu s partnerem, který pro to nemá pochopení)

*Masochismus čtvrtého stupně- osoba nedokáže omezit své potřeby vnímání bolesti a ponížení a nedosáhne bez nich vyvrocholení.


Za zmínku stojí skutečnost, že osoby se sadistickými nebo masochistickými sklony nemusí nutně pociťovat sklony k dominanci nebo submisivitě, a v případě že u nich tyto sklony projeví, nemusí být vždy v dokonalé rovnováze. Příkladem mohou být dominantní masochisté, kteří své partnery rádi ovládají a v rámci sexu po nich vyžadují působení bolesti.