Pressure play

I když nikde ve článku PainArt nenabádá k poslechu Under Pressure of kapely Queen ke čtení, naše právní oddělení nás informovalo o tom, že vám to nemůžeme oficiálně zakázat.

Když už čtete článek na portálu PainArt, je větší než malá šance, že jste slyšeli o shibari, kinbaku nebo „motání provázky“, jak tomu někdo s láskou říká. Tedy čistě statisticky řečeno – pár z vás, kteří pak do tématu shibari zabrousí hlouběji, hlavně na zahraniční internety, najde časté vysvětlení o tom, proč musí být v provazu stálé napětí. „Vázání je jako telefon z dvou plechovek spojených lankem. Pokud není lanko napjaté, nemůže probíhat komunikace.“ Tohle řekl jeden Japonec a všichni ostatní na internetu to velice rádi opakují, jako by věděli, co to znamená. Protože jestli něco Japonci dokáží, je to dávat částečně filosofické a kompletně nepraktické odpovědi. Ale když jste japonského původu, cokoliv řeknete, je svatá pravda o shibari.

Zaměřte se na bolest

Když už čtete článek na portálu PainArt, je větší než malá šance, že jste slyšeli o spanku, caningu nebo „prasení zadnic“, jak tomu někdo s láskou říká. Ale statisticky řečeno: pressure play pro vás může být novým teritoriem. Popis jednou větou: působení bolesti stálým tlakem na vybraná místa na lidském těle. A i když nemusí vždycky jít jenom o bolest, pro začátek se zaměříme právě na tu. Když sami sobě nahmatáte důlek schovaný přímo za ušním lalůčkem a jemně na něj zatlačíte špičkou ukazováčku, velice snadno pochopíte, co je pointou. A když to uděláte na obou stranách současně a větší silou – pochopíte, co je pressure play.

Proč jsme na začátku zdánlivě zbytečně zmínili shibari? Pokud požadujete vysvětlení, je to právě kvůli spojení, nebo napětí, které se v shibari snaží udržovat nepřetržitě. Pressure play se totiž bez spojení neobejde. Nejenže k působení bolesti může docházet jen ve chvíli, kdy pevně držíte váš protějšek, ale ve chvíli, kdy se kontakt přeruší, okamžitě s ním zmizí i bolest. (Byť pocit toho, že vám někdo zatlačil na citlivý bod, s vámi vydrží ještě nějakou dobu. Ti, kteří si zmáčkli body pod lalůčky, to cítí ještě teď).

Spank, jako spojení s partnerem

Je možné, že někdy potkáte člověka, který vám bude básnit o tom, jak spank nikdy nemůže získat kýžené kvality, protože nemáte spojení s partnerem, pouze mácháte nástroji v ruce a doufáte v nejlepší. Takový člověk by skutečně neměl provozovat spank, ale vlastně by neměl dělat ani nic jiného. Držte se od něj dál, schovejte všechny svoje subinky a zataraste okna. Žádná komunita není bez debilů a bůh ví, že tady jich máme požehnaně.

Dalším projevem toho, že je pořád nutné spojení, je i to, že tlak regulujete v reálném čase. Spankeři můžou sotva říct „Promiň, to bylo moc silně, beru to zpět“, když uvidí, jak se jim partnerka roztřese hned po druhé ráně. V pressure play můžete partnera chytit, začít slabě, přidat, pak přidat ještě víc, párkrát přidat a ubrat, ve finále zakončit silně – a to celé, aniž byste ho jedinkrát pustili. Partnera máte doslova ve svých rukách, tak přímo vidíte, slyšíte a cítíte, jak reaguje a kde má svoje hranice.

Kde najdu kýžené body?

„No, to všechno je krásné, našel jsem náplň svého života a odteď nechci dělat nic jiného. Ale co ty pressure body jsou a kde je najdu?“ ptáte se. Rozhodně nemusíte zanechat všech vašich ostatních úchyláren a věnovat se pouze téhle. Pressure play se výborně kombinuje vlastně s každou úchylkou, od ABDL po zentai. Pressure bod je ve zkratce každé místo na lidském těle citlivé na tlak. Může vycházet třeba z thajských masáží, akupresury – nebo vlastně z ničeho jiného, protože hodně štěstí s hledáním nějakého bodu, který akupresura už nenašla a nepopsala.

„No, ale jak je mám najít já? Nemám čas zapsat se na desetiměsíční kurz masáží!“ Další velice praktické řešení – máte svoje vlastní tělo! Osahávejte se. Máte VVD komplex a nechce být viděni, jak na sebe saháte? Zatáhněte žaluzie a zamkněte se v koupelně. Ne, vážně, zkuste to na sobě, a to hned ze dvou důvodů. Jakákoliv teoretická znalost nikdy nemůže nahradit praktickou, tedy kde přesně to místo je, a hlavně, jaký je to pocit, trefit se. Místo, které chcete nahmátnout, se může nacházet vedle šlachy, které vás navede ve chvíli, kdy to budete praktikovat na někom jiném. Nebo musíte natočit ruku do správného úhlu, aby byl bod přístupný. Nebo je to třeba spojnice mezi svaly, které musí být v danou chvíli napjaté. Pointa je, že tyhle věci nezjistíte, dokud je nezačnete zkoušet na lidském těle, a když už to nějaké musí být, může to být klidně vaše. Zároveň také zjistíte, jak citlivé jsou které body.

Ruce, zdroj veškerého vědění

Po proč a kde už zbývá poslední otázka. Jak? Pro začátečníky je vždycky nejlepší volbou použít svoje vlastní ruce. Na většinu bodů si vystačíte s palcem, na těžce přístupná místa se zase snáze dostanete ukazováky. Když už máte tohle zmáknuto, můžete zapojit další části těla, třeba chodidla nebo lokty. Na těle jsou totiž i místa, do kterých můžete prstem šťouchat celý den, ale pokud nezapojíte sílu loktu, budete bezúspěšní. Potom můžete zkusit i jiné nástroje. Například rukojeť vařečky, pletací jehlici nebo třeba i konektor od sluchátek. Náš osobní favorit je rukojeť štětce. Pokud přejdete od končetin k dalším nástrojům, dělejte tak opatrně. Nejenže můžete rychleji způsobit větší bolest, ale může snadno dojít i k neplánovanému zranění. Navíc na použití vlastních rukou není nic špatného, dokonce i ti nezatvrzelejší uživatelé dlouhých bičů nepohrnou starým dobrým plácáním přes koleno.

Je snad pressure play lepší než spank?

Proč pořád srovnáváme pressure play a spank? Je snad pressure play lepší než spank? Nahradí pressure play spank v komunitě? Ne, není. A ne, nenahradí. Záleží pouze a jenom na osobní preferenci vás a vašeho partnera. A ano, rozhodně je efektivnější, když sekáte zadnici svého protějšku (ideálně) v přeplněném klubu, kde všichni nahlas počítají „… čtyřicet sedm, čtyřicet osm…“. Takový ekvivalent s pressure play by pravděpodobně spočíval ve formě dvou nehybných lidí, kdy jeden drží hlavu druhému, zatímco trpitel ze sebe občas vydá tiché „Au“. Pravidlo pravé ruky v takovém případě říká, že pokud si vás kolemjdoucí může splést s inscenací živých soch nebo psychiatrem utišujícím klienta po mentálním kolapsu, pravděpodobně to není zábavná show ke sledování.

Ale nemůžeme tu psát o pressure play jako o naprosto revoluční praktice, o které nikdo nikdy neslyšel. Vždyť každý z nás měl takového toho spolužáka, co při podávání ruky dokázal zatlačit na malíkový sval tak, že vás srazil na koleno. Ti z vás, kteří měli zkušenost s tibetskou masáží, ví o to víc. Pressure play je o tom, vzít takový zážitek a přeměnit ho na intimní sdílený prožitek. Pokud je i tohle váš cíl, zvažte, že přidáte zmíněné hrátky do vašeho repertoáru