Na světě existuje několik tisíc úchylek. Název úchylka neboli deviace pochází z latinského slova deviare, což v překladu znamená odchýlení. Tento překlad přímou úměrou naznačuje, že veškeré odchýlení od tzv. „sexuálního standardu“ či potřeb jedince je společností krajně tabuizováno a mnohým je jejich sexuální apetit vytýkán či jinak zatlačován do pozadí. Co vlastně spadá do kategorie deviací? Tuto otázku si vědci, sexuologové, psychologové, lékaři i obyčejní lidé pokládají již stovky let. Odpověď se jisto jistě nenajde minimálně po stejnou dobu. Poruchy sexuálního chování a odklonu od „norem“ jsou sice stále předmětem zkoumání, ovšem tabuizování již nepatří mezi hlavní snahy naší společnosti. Moderní doba se již nesnaží určité jedince či skupiny postavit do pozice jakéhokoliv sociálního vyloučení. Naopak spíše podporuje „teorii kulturního přenosu“ a tvrdí, že deviantnímu chování se učíme v interakci s jinými lidmi, tedy stejným způsobem jako chování konformnímu. Deviantní chování vzniká v určitých subkulturách, kde je pokládáno za „normální“. Uvádíme zde krátký seznam pojmů řazených vždy abecedně. Je jisté, že všechny záliby nedokážeme pojmout, mnohdy ani vysvětlit. Vybrali jsme proto ty nejzajímavější, které jistě stojí za zmínku. Tentokrát si představíme písmeno G.

Gallophilie – Chronická láska a přehnaný obdiv ke kultuře, způsobu života, ale i předmětům jedné kultury. Konkrétně se jedná o vše, co je francouzské. Jak se tato láska projevuje, není zcela jasné. Diagnostikována však byla již stovkám lidí. Podobné obdoby mají i jiné státy.

Gamofobie – Abychom se nevěnovali pouze deviacím, rádi zmíníme i jednu zajímavou fobii. Gamofobie je popsána jako intenzivní, irelevantní a neustálý strach ze sňatku a angažovanosti. Osoba je zvlášť vyděšená z toho, že spadne do chomoutu. Je schopna strávit celý život s jednou osobou, avšak manželství je pro ni hotové peklo.

Geliofobie/filie – Chronický strach ze smíchu, specifičtěji z posměchu. Obecně se připouští, že fobie vznikají z kombinace vnějších událostí (tj. traumatických událostí) a vnitřních predispozic (tj. dědičnosti nebo genetiky). Stejně jako u jakékoli fobie se příznaky liší podle osoby v závislosti na úrovni strachu. Symptomy obvykle zahrnují extrémní úzkost, strach a vše spojené s panikou, jako je dušnost, zrychlené dýchání, nepravidelný srdeční tep, pocení, nevolnost, sucho v ústech, neschopnost formulovat slova nebo věty a třes. Na tuto fobii vědci testují lék, avšak prozatím není k dispozici. Posměch je však také nedílnou součástí D/s hrátek. Někteří submisivní partneři po výsměchu doslova baží.

Geniophilie – Chorobný strach z brady. Lidé posedlí vzezřením spodní čelisti se většinou děsí podbradku či nesymetrické brady. Někteří však prožívají pravý opak. Jsou touto částí lidského těla natolik posedlí, že je jejich touha spíše sexuální, podobná foot fetiši. Podobná filie a sexuální náklonnost může být i k jiným částím těla jako jsou kolena, nohy, uši, ramena aj.

Gerontofilie – Jedná se o sexuální náklonnost ke starším lidem seniorského věku. Osoba s takovou sexuální preferencí je gerontofil . Slovo vymyslel v roce 1901 psychiatr Richard von Krafft-Ebing. Lidé postižení touto „úchylkou“ jsou většinou násilní sadističtí jednotlivci, kteří zbožňují pohled na trpící seniory. Doprovází je rovněž touha po sexuálním ukojení. Druhá část jedinců sadistické sklony nemá a své choutky mají pouze v mírách normy, tedy nikdy svoji touhu neuskuteční. Je klasifikována jako parafilie avšak není zmíněná v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch.

Gynandromorphfilie – Sexuální přitažlivost k transsexuálním mužům nebo transsexuálním ženám.