S tetováním začala u sebe, na sobě a doma. Zpočátku svůj um zdokonalovala na kůži přátel a známých. Dnes působí ve známém pražském studiu Inkoust. Co si myslí o českých konvencích, čeho by chtěla dosáhnout, a které tetování jí v paměti uvízlo, jako první? To nám prozradila Berta v následujícím rozhovoru.
Můžeš se nám nějak představit?
Jmenuji se Berta. Pracuji v Inkoust tattoo v Praze a tetování se věnuji od roku 2014.
Máš nějaký specifický styl, anebo svůj styl teprve hledáš?
Myslím si, že je spíše důležitý rukopis, který je na mých kérkách vidět.
Zkouším dělat různé věci. Neustále se učím.
Co pro tebe tetování znamená?
Moje tetování pro mě jsou záznamem toho, co jsem v určité době cítila a co jsem prožívala, co mě bavilo. Takový diář, co prosakuje na kůži, a jelikož nejde smazat, je to výpověď o tom, jaká jsem.
Tetování jako práce je pro mne spojením toho, že se živím tím, co mě baví, a navíc ještě naplňujícího pocitu, že se lidi, které potetuji, cítí líp ve své kůži.
Čeho bys chtěla v tetování dosáhnout? Máš nějaké ambice?
Asi bych to chtěla dělat lépe, než to dělám, neustále se zdokonalovat. A aby mne to stále naplňovalo do hodně, HODNĚ vysokého věku!
Pamatuješ si na svojí první vytetovanou věc?
Byla to čárka kamarádce na ruku, dlouhá asi pět cm. Bylo to poprvé, co jsem držela strojek,
a pak jsme to jeli oslavit do baru, kde jsme obě tehdy pracovaly.
Co si myslíš o současné české tatérské scéně, potažmo českých konvencích?
Myslím si, že u nás je strašně moc šikovných tatérů. Jen v Inkoustu je nás deset a všichni jsou neuvěřitelní. Každý má svůj styl, a tak člověk, co chce tetování, si může vybrat přesně to, co mu sedí ????
Ohledně konvencí se těším na Tattoo Wars v Bratislavě a v říjnu na konvenci v Brně, co pořádá Marda tattoo studio.
Co sis pomyslela, když jsi poprvé zaregistrovala potetovaného člověka?
Můj děda měl vytetovaného českého lva na rameni. A taky si pamatuji, jak tu svraštělou kůži natahoval. A říkala jsem si, že je hrozně hustej a že je to MŮJ děda, a poprvé jsem si uvědomila, že to nebyl vždycky jenom náš děda, ale týpek, co si udělal kérku, když byl mladej!
Co bys doporučila začínajícím tatérům-amatérům?
Kreslit, pilovat jednoduché věci – např. nápisy etc. – nebát se, ale mít pokoru k řemeslu.
