Pro diskutéry vděčné téma, ale jak je tomu doopravdy? Opravdu jsou česká studia finančně tak náročná? Redakce PainArtu se rozhodla zjistit, jak jsme na tom v rámci Evropy. Můžete to brát jako bodytuningový DpainTest.
Předem upozorňujeme, že ceny za tetování jsou orientační. Přesná cena motivu je určená až po osobním jednání s tatérem. Uvedená suma je vyčíslena za hodinové sezení. Důležité je rovněž pochopit, že každý motiv na světě, ať už se jedná o lapač, nekonečno či opravdu propracovaný koncept, by měl zákazník se svým tatérem zkonzultovat. Nejpodstatnějším faktorem je samotný tatér, jeho úroveň a způsob práce. Na míru vytvářené návrhy se na ceně jistě projeví také. Mnozí se možná spokojí s „Frantou Flintou z Krmelína“, jiní fajnšmekři zase volí své milované ikony, ať to stojí, co to stojí.
Ceny podle státu
Rozhodli jsme se zjistit, jak se ceny pohybují v jedenácti státech Evropy. V Belgii, Dánsku, Česku, Francii, Irsku, Holandsku, Německu, Polsku, Rakousku, Rusku a Švýcarsku. Aby bylo srovnání co nejvíc představitelné, u každého státu uvedeme i průměrný čistý měsíční příjem (PČMP). Odpovědi na otázky ke mzdám se nám dostaly z finančního portálu Finance.cz. Mzdy jsou aktualizovány vždy k polovině roku 2016. Na otázky z daných států odpovídali členové komise CEN/TC 435, tedy obvykle tatéři a vyslanci tetovacích asociací.
V Belgii se ceny tetování pohybují od 2000 – 2600 korun za hodinu. PČMP zde činí téměř 61 tisíc korun. To Dánsko už nastavilo laťku výše, za hodinovku zde zaplatíte v přepočtu 5200 korun. PČMP okolo 78 tisíc. To Česko je na tom s platem podstatně hůř, zde je vykalkulován příjem na něco málo přes dvacet tisíc. Za hodinu u tatéra vysolíte od 1000 – 2500 korun.
Francouzští kohouti si měsíčně přijdou na 60 tisíc korun, hoďka v salónu pak vyjde na tři tisíce korun. V Irsku si vydělají 63 tisíc korun, za hodinovou seanci dají 2600 korun. Velmi podobně je tomu i v Holandsku. Kdyby Holanďané žili z PČMP, domů by si měsíčně odnesli něco málo přes 77 tisíc korun. Za hodinu bolesti pod rukou tatéra zaplatí stejně jako ve Francii. Naši sousedé z Německa se netají tím, že ačkoliv jsou za humny, jejich příjmy jsou několikanásobně větší. Bavíme se o sumě zhruba 63 tisíc. K cenám se vyjádřilo berlínské studio Tattoo Art. Tetování se zde průměrově za hodinu pohybuje okolo 2700. Jedná se však o individuální řešení. Jak prozradila tatérka Macha Romaniuk: „Některé ceny začínají na 500 euro, jiné na 250 euro, závisí to na mnoha faktorech.“
Trošku z jiného soudku jsou však ceny v Polsku. Překvapením těchto studií a celé scény je fakt, že se zde hrdě pořádají velice prestižní konvence. Chlubí se výbornými tatéry a jejich postavení na scéně je, nejen v Evropě, na předních příčkách. V Polsku si průměrně vydělají jen něco málo přes sedmnáct tisíc. Ceny tetovaček jsou však srovnatelné s Českem. Hodinka přijde na 1500 korun a výše. To rakouští mistři inkoustu jsou na tom stejně jako většina námi dotazovaných. Plat jde až k 65 tisícům a ceny hodinového sezení začínají na třech tisících.
Pro mnohé se stane překvapením i Rusko. Pro znalce a milovníky především stylu blackwork je Rusko Mekkou žánru. Platy zde průměrně vystoupají na neuvěřitelných deset a půl tisíc. Tentokrát jsme se zaměřili na studio Baraka v Saint Petersburgu. Zde si za hodinové sezení zaplatíte v průměru okolo dvou tisíc korun. I přesto, že průměrný plat je zde nižší než v Číně, na tetování zde místní nešetří.
Za Švýcarsko se vyjádřilo studio Tartarus Ink. Zde se však berou ceny za tetování trošku rozdílně. Studio se vyjádřilo k cenám za celodenní sezení, které se pohybuje okolo třinácti tisíc za den. U menších motivů je studio schopno se přizpůsobit. Jak sami dodávají, ceny jsou závislé na složitosti a velikosti. Průměrný plat v zemi, kde na loukách tančí fialové krávy, je téměř 160 tisíc za měsíc.
U mnohých států jsou ceny překvapením, u jiných nikoliv. Důležité je však pochopit, že předmětem článku je pochopení, že tetování je umění na celý život, tvořené umělcem (v těch lepších případech) a člověk by se tedy neměl bát do něj investovat. A když to nebude jako ve Švýcarsku z jednoho platu, tak si prostě počkat. Přeci jen je lepší chlubit se celý život kvalitní kérkou, než faktem, že stála jen pětikilo. Alespoň tedy pro některé.