You are here:--Moje první pomůcka

Moje první pomůcka

První krůčky – hlavně jednoduše

Našli jste se, máte za sebou nějaký ten coming out, ať už oboustranný, nebo jeden druhého svádíte na temnou stranu. Pokud je jeden z vás zkušenější, jste skoro za vodou. Ovšem když se potkáte dvě do té doby zapřisáhlé vanilky, co si navzájem svěřily své tajné touhy, může přijít ten ouha moment – co teď?

Pokud nepatříte mezi páry, které si vystačí jenom s rukama, případně touhle fází projdete, dřív nebo později budete stát před nákupem prvních pomůcek. Předem vám radím vyvarovat se mojí chyby, kdy hned, jak ověříte, že je protějšek naladěný na stejně zvrhlou vlnu, v euforii dovalíte z nejbližšího sexshopu obří dvacetidílnou BDSM sadu. Pokud druhého nevyděsíte svým přehnaným nadšením, budete večer ve dvou sedět v lavině hraček, které budou sice přesně z vašich tajných snů, ale nebudete vědět, co s nimi. Kombinování se člověk učí. A jak se sympaticky říká v angličtině „Practice makes perfect.“

Pokud po takové bedně srandiček přesto opravdu toužíte, berte to jako jednorázovou investici – jako byste šli na degustaci, od které nečekáte nic víc, než že objevíte, co vám chutná. Nebudete pak litovat, až se vám všechno po jednom použití či škubnutí rozpadne, začne rachtat, důtky se rozpletou, zkrátka s tím bude víc práce než užitku. Objednejte si ji aspoň z Číny, ať to máte levnější.

Mnohem lepší je, když začnete od opačného konce – tedy od jedné věci. O čem jste se s partnerem poprvé bavili? Co ze zvrhlostí vám bylo nejblíž, když jste o tom ve své hlavě snili? Byl to spank? Bondáž? Roubík? Páska přes oči? Promluvte si o tom, odpíchněte se od vaší společné představy, zajděte do sexshopu, domácích nebo jezdeckých potřeb (ne, nemusíte vůbec začínat přímo s erotickou hračkou, domácí kutilové a modifikátoři běžného domácího náčiní jsou v BDSM hojně zastoupeni).

Ať to bude první vařečka, bičík, skřipce, šátek, tkaničky od bot, pásek, dřevěná lopatka na moučníky (můj tip!), bude to po zbytek vztahu vaše srdeční záležitost a budete se k tomu na výročí rádi vracet. Ale hlavně budete vědět, co jste přesně s touhle hračkou chtěli podniknout. Navíc na ni začnou automaticky navazovat další představy – když začnete postupně, budete vědět, že příště by bylo fajn, kdybyste u toho dělali ještě něco, kdyby byl partner drsnější, jemnější, kdybyste měli zakryté oči, svázané ruce, museli na začátku klečet… fantazie si cestu najde. Hrajte si, prostě si hrajte.

Nepodceňujte tu chvíli úplného začátku. Někdo na to umí vlítnout jako ďábel a během pár společných nocí prostřídá celý sortiment sexshopu, dvě partnerky, tři dominy, pět submisivů, souseda i jeho ovci, psa a krávu. Ale není takových většina, nenechte se ošálit. Většina lidí je nejistá. Ono si poprvé někomu lehnout přes kolena je odvaha sama o sobě. Stejně tak poprvé někoho uhodit nebo přiškrtit. Odhadnout, kdy už toho bude tak akorát. Vědět, kam to příště chcete směřovat, jak byste si to užili víc a líp, jak by se ta představa měla rozvíjet. Případně uznat, že jste se spletli a že tudy cesta nevede. Vůbec o tom komunikovat.

To všechno je nové, je to osobní, není nutné to uspěchat. Jakmile vyzkoušíte všechno, začne to být náročné na vymýšlení. Takže je zbytečnost snažit se na sebe navěšet celý sortiment BDSM shopu najednou, abychom už honem rychle byli ti nejvíc super hustokrutopřísní sadisti/masochisti.

Není to tak dávno, na co webu bdsmlife.cz probíhala diskuze na téma nejhezčí a nejsilnější zážitek. Drtivá většina diskutujících se shodla, že nejvíce na ně zapůsobil úplně první zážitek. I když to bylo jen pár plácnutí, chytnutí pod krkem, sešlehání páskem, nebo prostě jen rozkaz, který ten druhý splnil. S tím se ztotožňuju. První výprask se prostě nezapomíná, stejně tak jako se ten jásavý pocit z něj neopakuje (přijdou jiné, i lepší, bez obav). Je to ten první kouzelný euforický okamžik, kdy si uvědomíte, že to vážně-pane-bože-konečně-už děláte, že to může být skutečné, že to není sen, není na tom nic špatného, nemusíte si před druhým připadat blbě, protože to chcete oba a s trochou štěstí to budete chtít dělat i dál. Tak si dejte záležet.

 

By | 2017-09-12T12:44:38+00:00 Září 12th, 2017|Categories: Nezařazené|0 Comments

Leave A Comment