You are here:-, BDSM, Bondáž, Fetiš, Rozhovory, Úchylárny-Je milý, perverzní, fotí vagíny a děsně ho to těší

Je milý, perverzní, fotí vagíny a děsně ho to těší

Český fotograf Petr Jedinák se do podvědomí národa dostal tím, že uspořádal výstavu Hidden Pleasure neboli fotografický cyklus ženského genitálu. Ačkoliv fotí několik desítek let, veřejnost se začala bouřit v momentě, kdy na této výstavě proběhla performance, při níž byla demonstrativně zašitá vagína.

Je to hnus, zvrácenost a porno!

Ve zkratce: Výstava nabídla pohled na vagíny, které nedovolují sex. Modifikoval je známý sadista a piercer Míla Bugtcher. Petr Jedinák špuliny zachytil a snažil se krásu a křehkost tohoto orgánu představit širší veřejnosti, pro které je vagína ve spojení s BDSM stále divným, pouze lingvistickým spojením. Kritika, která se na Jedináka snesla z řad nepříliš otevřené populace, však přinesla i jedno obrovské pozitivum. A to fakt, že značná část oněch šokovaných správných Čechů by se mohla odvázat a doma nad ať už svojí, nebo manželčinou jóničkou zameditovat. „Vagína je střed vesmíru. Alespoň mého. Je to tajemství, kterého se rád dotýkám, aniž bych měl ambice ho rozluštit,“ prozradil Jedinák.

Petr je nezřídka označován za dekadentního umělce. „Pro někoho mohu být. Já se té škatulce nebráním. Pomáhá mi okolí předem „varovat“, že to co uvidí na mých obrazech, není glamour ani klasický akt.“

S tímto vysvětlením se však návštěvníci ať již zmíněné výstavy, nebo výstavy Ženských orgasmů neztotožňují. Otázkou zůstává, proč tedy podobné výstavy navštěvují? Že by jejich nitro samo volalo po sexu, vagínách a vzrušení?

„Bývalo to horší. Ale pornografie sedmdesátých let tyhle barikády zbourala. Dnes, , zobrazování sexuální párové interakce, převážně vylhané, je neodmyslitelnou součástí většinové popkultury. Problém nastává v okamžiku, kdy je z díla cítit autentický prožitek, kdy je to nepřikrášlená pravda. S tím si mnozí už rady nevědí. Je jim zatěžko přijmout realitu takovou, jaká je, a mnozí jsou pohoršeni už jen tím, že jsou s ní konfrontováni.“

Je to odporné násilí na ženách

Diskuze k výstavě Hidden Pleasures se plní nejen pochvalnými komentáři. Někteří z návštěvníků výstavy doslova nechápou, proč má někdo potřebu takto prznit ženské orgány i fotografické řemeslo. „Nemám ambice spasitele. Na druhou stranu nepředpojaté zobrazování sexuality v její pestrosti může být inspirativní.“

Petr je fotograf, který se zaměřil na odlišné obrázky, než je makro kopretiny či dívka se západem slunce. Možná by nebylo na škodu přijmout jeho vize jako cestu sexuálního guru, který se ve svém věku nebrání žádným experimentům a pro kterého sex neznamená sprosté slovo. A výstavou Hidden pleasures a Orgasmickými portréty nekončí. „Kritika mne neodradila ani v nejmenším. S osamělými výkřiky odporu jsem počítal a bylo by s podivem, kdyby nezazněly. Respektuji odlišnost názorů. Mé životní zkušenosti jsou prostě jiné než prožitky mých oponentů a vím, že ani jeden by s tím druhým neměnil. Ostatně nemám potřebu šokovat nebo pobuřovat. Já se jen rozhlížím kolem sebe a zaznamenávám věci a děje, které se mi libí nebo mě fascinují či okouzlují.

Těch projektů, na kterých pracuji, je celá řada. Letos dokončím sérii 101 orgasmických portrétů a v únoru bude výstava a vyjdou knižně. Jako reakci na častou výtku „Tvá skla jsou krásná, ale nemůžu si je pověsit, protože mi doma běhají děti.“, chystám sérii Adult toys. To budou zátiší s hračkami pro dospělé, které budou mít zezadu v rámu ještě jednu ambrotypii hračky v akci. Když děti usnou a dospělí budou třeba mít párty, obraz jen otočí a budou se kochat.Příští rok také vyjde knihy „Masters of Shibari“ či „Nora“. První o kráse aranžování (převážně) žen do provazů v podání předních světových rigerů, druhá mapuje rok intimního soužití s mou poslední partnerkou a modelkou.

Holy body!

Petr má za sebou i nedávný křest knihy Holy Body. Je jednou ze dvou bilančních knih, tou druhou je Jediná krása. „Obě mají společné to, že se v nich vypořádávám a sumarizuji svou digitální tvorbu a důležité období života před rozhodnutím tvořit převážně prostřednictvím ambrotypie (historický fotografický proces z roku 1851). První je zamýšlena jako oslava ženského těla, sexuality a poděkování mým modelkám. Vydávám ji vlastním nákladem v padesáti číslovaných exemplářích a obsahuje na tři sta fotografií formátu 40 x 27 cm. Její nízký náklad a relativně vysoká cena odpovídá tomu, že se jedná o první knihu budoucí sběratelské edice. Jediná krása vychází z mých komentovaných deníkových fotografických prací a je to příběh mužské krize středního věku. Z té se během deseti let, které postihuje, postupně profotím a prošukám do pohody. Tahle kniha vychází v nakladatelství Smršť, je určena do klasické distribuce.“

By | 2018-07-03T11:31:12+00:00 Prosinec 14th, 2017|Categories: Anna, BDSM, Bondáž, Fetiš, Rozhovory, Úchylárny|0 Comments

Leave A Comment