24/7

Vztah 24/7 mi vždycky přišel jako milá, ovšem nemožná fantazie. Dělat všechno na pokyn druhého, ptát se na schválení i těch nejbanálnějších věcí, nosit jím vybrané oblečení, nemít vlastní práci ani koníčky a jen spokojeně čekat, s čím Pán/Paní přijde, protože jste odevzdali svůj život do jeho/jejích rukou? To je ve světe budování kariéry, spoření na důchod a zdravotního pojištění trochu sci-fi, ale hlavně vražedná nuda.

Když zabrouzdáte po inzerátech týkajících se nonstop otroctví, váš obrázek se nezlepší. Jen mu přibude pokrytecký finanční filtr. Poté, co zjistíte, kolik žen touží okamžitě vstoupit do vztahu 24/7 s cizím člověkem, na kterého mají jediný požadavek „ty zajištěný s vlastním zázemím“, vzpomenete si minimálně na jednu spolužačku, která hned po škole klofla zazobaného muže ve věku jejího otce, aby už nikdy nemusela hnout prstíkem. Mladá sub, která celý den doma leží ve velké večerní, kouká na telenovely a večer holt skousne nějaké to plácání, není té první zlatokopce zas tak nepodobná. Podobně to vypadá s Dámami, které jsou zajištěné, ale potřebují do domu uklízeče, zahradníka, nosiče novin, instalatéra, leštiče bot, kominíka, komorníka, manikéra, pedikéra, kadeřníka, maséra – a aby venčil psa. Pak možná, když bude čas, bude i nějaký ten sex. O citech nikde ani zmínka. Tím se nám otrocký vztah, který jsem vždycky považovala za nejhlubší pouto, které mezi dvěma lidmi může být, trochu mění v hledání levné pracovní síly.

Díky bohu, že na světě existují i normální lidé a občas stačí potkat jednoho, aby se váš pohled na věc změnil. Kdysi jsem tohle téma řešila s mužem, velkým zastáncem otroctví. Přestože používal stejné pojmenování 24/7 jako všichni, co mluví o celodenním čekání v kleci, myslel něco úplně jiného. Mluvil o DS, které je pro vás víc než sex, není to jen zpestření vztahu, je to celý vztah. Prý ho postelové hrátky po nějakém čase přestaly bavit. Chtělo to něco víc, něco napořád. Ano, i on chtěl ovládat život své dívky, ale nechápal, proč by měl sub zakazovat chodit do práce, stejně tak proč by jí měl poroučet dělat nelogické věci. Co by z toho měl? Když by sub z Dom pozice nutil tři hodiny poskakovat na jedné noze a dělat opici, dala by mu košem stejně jako každá jiná. „Není to o tom, že bych ji nutil dělat blbosti jenom proto, že můžu,“ vysvětluje pan XY, který se obává z prozrazení a dodává: „Právě že opačně – vím, že můžu, ale neudělám to. A ona mi věří. Že dělám, co je pro ni nejlepší.“

Když použijeme tuhle optiku, že klasický vztah přerostl v něco víc (tudíž je tam nějaký vývoj, nezměníte se ze dne na den na něčího otroka podepsáním smlouvy), přestává to znít tak přitažené za vlasy. Vlastně – pamatujete si začátek svého osudového vztahu? Jak jste na svou drahou polovičku mysleli od rána do večera, nebyla činnost ani pohyb, ve kterém by nebyla s vámi, nebylo nic, co byste pro ni neudělali, protože jste tak moc toužili ji potěšit? Koupili byste si jiné oblečení, jinak se chovali, přestali mluvit sprostě, přestali kouřit, začali cvičit, jen aby měla radost? Hádám a doufám, že takové období provází každý vážný vztah, než se z něj stane rutina a ten druhý vám v životě zevšední. A to právě je mi na 24/7 sympatické – že tu prvotní fázi zakonzervuje. Pokud přistoupíte na tenhle model, nemůžete se přestat zajímat – ani ze sub ani Dom strany. Nemůžete na něj přestat myslet, nemůžete přestat komunikovat. Pořád a o všem.

Abychom ale neopomíjeli sexuální stránku věci. Pro sub může být extrémně vzrušující vědět, že Dom může chtít dělat kdykoliv cokoliv. Ale nepojí se s tím stres, být pořád ve střehu? „Vůbec ne,“ přesvědčoval mě kdysi druhý diskutující. „Možná ze začátku. Jakmile si zvykneš, otevírá to hrozně nových možností.“ Což už zní docela lákavě.

A že byste si do oblečení, stravování nebo kariéry nikdy kecat nenechali? Nevěšte hlavu. Jak víte, že zrovna tohle bude pro druhého to stěžejní? Druhá nejlepší věc na 24/7, ostatně jako ve všem BDSM, je totiž individualita. Je na vás, jak si to celé nastavíte – neexistuje žádný otrocký kodex. Třeba váš Dom bude milovat všechno vaše oblečení, nebo si tuhle svobodnou vůli vynahradíte v jiných oblastech. Třeba vaše úspěšná kariéra bude přesně to, co si bude přát. Není snad uspokojivé vedení, osobní rozvoj a duševní blaho sub to, na čem má hořejšku především záležet, tedy pokud má rozum?

Vůbec netvrdím, že je něco špatně na tom, když vám vyhovuje klečet v noci vedle postele a ráno být nezávislá osobnost, která nepotřebuje a nesnese v reálném životě žádné ovládání. Jsou lidé, kteří už viděli všechny filmy v kině a věrnostní kartičku si stejně nepořídí – a jsou tu ti, co už předem vědí, že jednorázové dražší vstupy nejsou nic pro ně. Někteří zajdou párkrát a rozmyslí se, některé to ani nenapadne. Každá varianta je fajn, všichni si chceme přeci hlavně užít film.

  1. S. Na ten rozum fakt bacha. Je docela stěžejní.